Silent Hill
Pondělí, 04 září, 2006 v 23:18. Autor ozzy666
V recenzi na Dvojitého draka jsem v několika větách polemizoval, zda lze podle videohry natočit dobrý film. Řešení jsem se nedobral a bojím se, že ani Silent Hill na tuto otázku nedává uspokojivou odpověď. Hru jsem nehrál, ani jsem jí nikdy neviděl, takže můj pohled bude striktně vycházet z pozice nepoučeného diváka. A jako takový mohu prohlásit, že Silent Hill je neuvěřitelně rozporuplný film a většina mých výtek bude dost relativních. Předem se tedy omlouvám za nadměrné používání slůvka "ale".
Co se tvůrcům skutečně podařilo, je vizuální pojetí a z něho plynoucí atmosféra. Vše halí chmurný šedavý nádech, všudepřítomný popílek poletuje ve vzduchu, předměty vrhají zlověstné stíny, varovná temná zákoutí nevěstí nic dobrého. Kamera snímá obrazy nápaditě a efektně, nikoli však samoúčelně. Vše je neskutečné a surrealisticky snové. To dává ideální základ pro perfektní duchařský horor. A teď přijde první ale... Ale scénář se příliš nepovedl. Není vyloženě na odstřel, ale nemá dost jasnou a výraznou kostru, která by příběh dramaticky táhla. Děj není rozvíjen chronologicky pomocí příčinných souvislostí, takže zdánlivě přešlapuje na místě a působí překombinovaně či těkavě. Divák tak snadno ztratí fokus na ústřední dějovou linii.
Manželé Rose a Christopher Da Silvovi vychovávají adoptivní dceru Sharon. Holčička trpí náměsíčností a ve spánku vykřikuje slovo Silent Hill. Rose se jednoho dne rozhodne přijít věci na kloub. Naloží dcerku do auta a bez vědomí manžela se s ní vypraví do městečka Silent Hill, kde jak doufá se vše nějak vyřeší. Christopher se o jejich výletě dozví až později, a pustí se hned za nimi (nepodstatná paralelní linie). Když Rose a Sharon dorazí v noci na místo, jejich auto havaruje a matka ztratí vědomí. Ráno ke své hrůze zjistí, že Sharon z vozu zmizela. Vydá se jí tedy hledat do podivně mrtvého Silent Hillu.
Pobíhání Rose po městě je pastva pro oči, ale nápor na nervy. Je natolik bezcílné, že brzy otupí pozornost. To má za následek, že člověk přestává být napnutý a přestává ho mrazit v zádech. Scénárista navíc zbytečně manipuluje, a tak se mu nedá věřit, že vás v nějaké napínavé scéně levně nepodrazí. Kdyby se tady film rozsekal na pětiminutovky a sestříhal v jiném pořadí, nic zásadního by se nestalo. Dialogy jsou vesměs triviální a obyčejné, ale ne vždy, nebo ne vždy to vadí. Logika chování postav je často účelová, ale opět ne pokaždé. Z nejhoršího film zachraňuje skvělé výtvarné podání, ale na vše nestačí. Umím si představit, že hra je skvělá a napínavá, proto si možná právě hráči užijí děj víc, nejsou-li odkázání jen na to, co se odehrává na plátně.
Silent Hillu chybí tvůrce s větším smyslem pro příběh... nebo někdo s větším smyslem pro filmy bez příběhu. Takhle se nebezpečně blíží tomu, co osobně velmi nesnáším – výborně vypadající pitomosti –, ale opět ne nezbytně. Z filmu ve mě stále přetrvávají rozporuplné pocity. Chvílemi je výborný, chvílemi otravný, přičemž tyto dva stavy nepříjemně rychle oscilují. Pakárové vyznění je tedy takové nejednoznačné, nicméně tři pakáry si asi zaslouží... řekl bych... myslím...
rok: 2006
režie: Christophe Gans (Bratrstvo vlků – Hon na bestii, Freeman – plačící drak), hrají: Radha Mitchell (Černočerná tma, Muž v ohni, Johny English, Melinda a Melinda), Sean Bean, Laurie Holden, Jodelle Ferland
imdb: www.imdb.com/title/tt0384537/
hodnocení: 3 pakáry z 5
Rubrika Recenze